

...Všichni se mi smějí, protože sem jiná a já se směji jim, protože jsou tak stejní :)) .....
• Napomáhat organizačně i finančně podle svých možností v konkrétních případech, kterých se nemůže ujmout žádná jiná organizace nebo zařízení.
• Podporovat a brát v ochranu nově vznikající humanitární projekty.
Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením.
Manželství prince Charlese a Lady Diany (ta po sňatku začíná používat titul Její královská výsost Princezna z Walesu) není šťastné – manželé jsou pod neustálým dohledem bulvárních novinářů, princ Charles pak začíná od poloviny osmdesátých let znovu navazovat důvěrný vztah se svou milenkou Camillu Parker Bowlesovou – manželství začíná být v krizi, která postupně vyvrcholí až k Dianinu pokusu o sebevraždu. V roce 1992 britská Královská rodina oficiálně přiznává, že Charles a Diana žijí odděleně, v roce 1996 je pak manželství za velkého zájmu bulvárních médií rozvedeno.
Svět ale nezná princeznu Dian
u pouze z titulních stran bulvárních plátků – princezna Diana je známá jako jedna z největších osobností charitativních hnutí osmdesátých a devadesátých let 20. století – jen namátkou: jen to právě princezna Diana, kdo se nechá v době panické hrůzy z AIDS vyfotografovat v roce 1987 s dítětem nemocným AIDS na klíně, významné je angažování se princezny Diany v boji proti nášlapným minám, velký prostor v Dianině životě má charita (blízký vztah ji pojí např. s Matkou Terezou ).
Ani po rozvodu s princem Charlesem neutichá zájem bulváru o osobu princezny Diany – tento zájem je nakonec Dianě osudný - 30. srpna umírá i se svým přítelem, arabským podnikatelem Dodim Al-Fayedem při autonehodě v Paříži – příčinou nehody je nepřiměřená rychlost, když se řidič snaží v tunelu ujet paparaziům. Vyšetřování nehody je definitivně uzavřeno v roce 2002, nicméně stále se vyskytuje mnoho nejasností,které vedou ke stále novým a novým konspiračním teoriím ohledně Dianiny smrti.
Dianina smrt (Diana není mrtvá ihned po nehodě, umírá až v nemocnici) a její pohřeb se pak stávají celosvětovou demonstrací lidství – smutečního obřadu ve Westminsterském opatství přihlíží po celém světě na 2,5 miliardy lidí. Lady Diana je pohřbena v Althorp Park, v Northamptonshire, na malém ostrůvku uprostřed jezera známém jako The Oval.V šestnácti letech se provdala za císaře Františka Josefa, který byl zároven i jejím bratrancem,neboť císařova matka - arcivévodkyně Žofie, byla sestrou vévodkyně Ludoviky. Ovšem v úvahu přicházela i její sestra Nenne aneb Helenu, byla přesným opakem Alžběty. Ovšem císař si vybral Alžbětu, v jejich patnácti letech se konali zásnuby, Sissi ze snatkem souhlasila, ponevadž si neuvědomovala složitost postavení manželky Františka Josefa. Ihned po zasnoubení ovšem tehdy velmi mladá Alžběta pocítila tlak dvora. Začalo jí období studia jazyků, historie a především dvorské etikety. Manželství France a Sissi bylo štastné jen pár let. K rozpadu přispěla významě matka cisaře Žofie. Dokonce se starala do výchovy jejich dětí a nakonec sama výchovu přebrala s odůvodněním, že Sissi je ještě dítě a že nemůže vychovávat děti dítě. Měli čtyři potomky Žofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valerii. Sissi chovala mateřskou lásku jen k Marii Valerii. Zanedlouho velmi vážně onemocněla a odjela na lékařský pobyt.
Alžběta byla po celý život posedlá svým vzhledem, za svoji největší pýchu považovala své neuvěřitelně dlouhé a husté hnědé vlasy, které později dosahovaly až na zem. Každý den jí její osobní kadeřnice Franciska Feifaliková musela předkládat vyčesané vlasy na stříbrném podnose. Dbala velmi na svou váhu, nikdy se nepřehoupla přes 55 kg. Údajně trpěla příznaky mentální anorexie.
Přestože v době kdy se stala císařovnou byla okolím obdivována a považována za nejkrásnější panovnici své doby, tak v pokročilém věku z ní byla podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv. Byla podivínkou hlavně po smrti syna Rudolfa. Sklon svého života strávila v Řecku na ostrově Korfu. Její život ukončil atentátník anarchista Luigi Lucheni v roce 1898, probodl ji pilníkem při cestě do ženevského přístavu. Je pohřbena v kapucínské kapli ve Vídni.
Život císařovny je sepsán v mnoha knihách a také zfilmován.