Alžběta Bavorská rakousko-uherská císařovna přezdívaná Sissi se narodila dne 24.12. 1837 v Mnichově. Byla dcerou Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilemíny Bavorské. Vyrůstala mimo bavorský dvůr, stala se z ní svobodomyslná dívka. Byla jejich čtvrtým dítětem. Bezstarostné dětství strávila v rodném Mnichově a především na milovaném venkovském sídle Possenhofen, kde se ovšem spíše než dvorské etiketě a francouzštině naučila perfektně jezdit na koni nebo plavat. Alžběta toužila po svobodě a volnosti.
V šestnácti letech se provdala za císaře Františka Josefa, který byl zároven i jejím bratrancem,neboť císařova matka - arcivévodkyně Žofie, byla sestrou vévodkyně Ludoviky. Ovšem v úvahu přicházela i její sestra Nenne aneb Helenu, byla přesným opakem Alžběty. Ovšem císař si vybral Alžbětu, v jejich patnácti letech se konali zásnuby, Sissi ze snatkem souhlasila, ponevadž si neuvědomovala složitost postavení manželky Františka Josefa. Ihned po zasnoubení ovšem tehdy velmi mladá Alžběta pocítila tlak dvora. Začalo jí období studia jazyků, historie a především dvorské etikety. Manželství France a Sissi bylo štastné jen pár let. K rozpadu přispěla významě matka cisaře Žofie. Dokonce se starala do výchovy jejich dětí a nakonec sama výchovu přebrala s odůvodněním, že Sissi je ještě dítě a že nemůže vychovávat děti dítě. Měli čtyři potomky Žofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valerii. Sissi chovala mateřskou lásku jen k Marii Valerii. Zanedlouho velmi vážně onemocněla a odjela na lékařský pobyt.
Alžběta byla po celý život posedlá svým vzhledem, za svoji největší pýchu považovala své neuvěřitelně dlouhé a husté hnědé vlasy, které později dosahovaly až na zem. Každý den jí její osobní kadeřnice Franciska Feifaliková musela předkládat vyčesané vlasy na stříbrném podnose. Dbala velmi na svou váhu, nikdy se nepřehoupla přes 55 kg. Údajně trpěla příznaky mentální anorexie.
Přestože v době kdy se stala císařovnou byla okolím obdivována a považována za nejkrásnější panovnici své doby, tak v pokročilém věku z ní byla podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv. Byla podivínkou hlavně po smrti syna Rudolfa. Sklon svého života strávila v Řecku na ostrově Korfu. Její život ukončil atentátník anarchista Luigi Lucheni v roce 1898, probodl ji pilníkem při cestě do ženevského přístavu. Je pohřbena v kapucínské kapli ve Vídni.
Život císařovny je sepsán v mnoha knihách a také zfilmován.
Žádné komentáře:
Okomentovat