Týrání zvířat

Co lze a nelze považovat za týrání zvířat? Jak zabránit týrání zvířat? Lze za týrání považovat i to, že koupíte svému potomkovi malé roztomilé zvířátko, které jednou vyroste a tím pádem přestane být středem pozornosti vašeho dítěte, to znamená, že může nastat situace, kdy zvíře nedostane nějakou dobu najíst či napít.

Každý z nás se zajisté setkal ve svém okolí s týráním zvířat. Bud v médiích nebo dokonce v blízkosti svého bydliště. Jako týrání se může brát, i když si někdo pořídí pejska, kterého nechodí venčit a je odsouzen k životu na dvorku.

A co takhle cirkusy, zvíře, které se ocitne v cirkuse prožívá svůj život pouze v manéži a své kleci. Proč bychom nemohli mít cirkusy bez zvířat? Na tuto otázku se ptá hodně našich spoluobčanů. Existuje také teorie, že zvíře, aby jse naučilo nějaký kousek, musí mít z učeni radost, ale před se život v divočině by byl mnohem lepší.

Na ulicích potkáváme lidi oblečené do kožichů. Kolik zvířecích životů na takový jeden kožich muselo padnout, to už se nikdo neptá. Pří dnešních výrobních technologiích by mohli dámy chodit oblečené v napodobeninách. Aspoň z mého pohledu žena oblečena do napodobeniny může být na sebe více hrdá než ta na jejiž kožich musely padnout nečetné počty životů bezbranných stvoření.

Kdo by kdy pomyslel, že se budou zvířata líčit. Ano jedná se o testování kosmetiky a jiných výrobků. Proč by měli ty bezbranné němé tváře trpět kvůli našemu zkrášlování?

Zabíjení zvířat kvůli naší potravě by mohlo být také šetrnější a co teprve tzv.: cesta na smrt.

Dále bych mohla zmínit i vliv průmyslu na přirozené prostředí zvířat. Chtělo by větší znalost ekologie. Pokud jsou ještě nějaké životní prostředí plně zachována tak se v nich prohánějí pytláci. Jako týrání můžeme brát spoustu dalších věcí.

Nakupujme tedy prostředky testované na zvířatech. Vyhněme se nákupu pravých kožešinových výrobků. Zajímejme se více o dění kolem nás. Nekupujme zvířátka jako nečekané dárky, poněvadž tyto nečekaná dárky většinou končí v útulku.

!!!!!!!!PODPORUJME SVOBODU ZVÍŘAT!!!!!!!!!!!!

Týrání dětí

Týrání je jakákoli nenáhodný, vědomý či nevědomý čin jakékoli osoby, která poškozuje psychický, fyzický nebo sociální stav a vývoj dítěte.


Máme dva druhy týrání:

1, Psychické- chování, které má negativní vliv na citový vývoj dítěte: slovní útoky na sebevědomí dítěte, neustálé ponižování nebo odmítání, vystavování dítěte vážným konfliktům v rodině či násilí v rodině, násilné oddělování, vědomé vyvolávání strachu u dítěte ..

2, Fyzické- tělesné ubližování dítěti nebo nezabránění ubližování ( kopání, opařování, kopání, škrcení, hladovění apod..)

Psychické týrání není tak vidět, ale může mýt větší následky než týrání fyzické.


KDO VÍ O TOM, ŽE SE NĚKDO DOPOUŠTÍ TRESTNÉHO ČINU NA DÍTĚTI, JE POVINEN TO BEZODKLADNĚ OZNÁMIT STÁTNÍMU ZÁSTUPCI NEBO POLICII.


Jak poznáme, že je dítě týráno?
- dítě se samo nesvěří s problémem
- dozvídáte se o týrání od jiné osoby
- pozorujete tělesné projevy násilí
- velké změna v chování dítěte


Jak postupovat, když se vám dítě svěří s tyráním?
- věřte mu
- v případě informujte lékaře
- informujte odbor sociálně- právní ochrany dětí


Podle odborných odhadů je v ČR týráno až čtyřicet tisíc dětí!! Nejčastěji sou děti týrány do jednoho roku věku.


Zvláštní formy týrání :
Systémové týrání- To znamená, že dítěti, které je týrané ubližuje ten, u koho dítě hledá pomoc. Děje se tak v rodinách, kde dítě marně hledá pomoc.
By proxy- Rodiče naschvál hledají jakékoliv příznaky nebo náznaky nemoci


NIKDO NENÍ OPRÁVNĚN DÍTĚ TÝRAT.
KDYŽ JE DÍTĚ TÝRÁNO, NENÍ TO VINA DÍTĚTE, ALE NÝBRŽ VINA TYRANA, KTERÝ MÁ NEJSPÍŠE NĚJAKÝ PROBLÉM.

Sophie Scholl

Narodila se jako čtvrté z šesti dětí v protestantské rodině. Od roku 1932 bydleli v Ulmu. Sophie Magdalena Scholová byla německá studentka a křesťanská pacifistka, členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, kterou poté s bratrem téměř vedla.

V únoru 1943 byla přistižena i s bratrem při šíření letáku po univerzitě, po chvíli se ocitli ve spárech nelítostného gestapa. Rozběhlo se neuvěřitelné psychologické vyšetřování mezi jí a jejím vyšetřovatel Robertem Mohrem. Sophie vinu pod tíhou důkazů přizná a tak začala hra o život.Byla postavena i s bratrem a přítelem Christofem Probstem před Lidový soud, kterému předsedal neslavně proslulý Roladn Fleisler. Byli odsouzeni za velezradu. Ve vězení měla Sophie poslední možnost napsat dopis na rozloučenou, dozvídá se, že pro ni nebude lhůta 100 dní do vykonání popravy, bude popravena okamžitě. Po sjetí gilotiny, vše zčerná....

Ona i její bratr se umístili na 4.místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa. Na její téma a téma její skupiny bylo natočeno spoustu filmů.

Pomozte těm, kteří za svůj osud nemůžou

Dítě, které je milováno, umí milovat.

Dítě, které je ocenováno, je schopno ocenit druhé.

Dítě, které je ponižováno, má malé sebevědomí.

Bohužel se ve světě rodí děti, které jsou nechtěné, nebo z nějakých příčin nemohou být vychovávány v normální rodině. Toto vše začíná nezoodpovědností dvou lidí při sexu, tzv.: nechtěné děti pak končí v různých ústavech. Ty štastnější vyrůstají v rodinách svých biologických rodičů, v pěstounských rodinách a ti méně štastní v ústavech nebo dětských domovech.

Náhradní rodiná péče se dělí na:

Poručnictví

Pěstounská péče

Adoptivní péče- a, zrušitelné

                             b, nezrušitelné

Kdy je dítě právně volné:

- K osvojení je důležitý souhlas rodiče, i když je nezletilý

- Právně volné dítě je i to jehož rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské způsobilosti nebo

způsobilosti k právním úkonům vůbec. V tom případě je potřebný souhlas zákoného zástupce

dítěte.

- Souhlas rodičů není potřeba jestliže:

     - po dobu 6 měsíců neprojevili opravdový zájem o dítě, zejména tím,že dítě pravidelně

        nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnosti a neprojevují snahu

       se upravit tak aby se mohli ujmout péče o dítě

    - po dobu 2 měsíců neprojevili žádný zájem o dítě, ačkoliv jim v tom nebránila žádná překážka

- Je-li dítě schopno posoudit dosah osvojení, je třeba také i jeho souhlasu

Základní informace pro žadatele o NRP:

- Osvojit dítě může jednotlivec i manželské páry

- Musí jít na obecní úřad, odbor sociálně právní ochrany dětí

- Musí doložit:

- Výpis z rejstříku trestů

- Potvrzení o příjmech

- Posudek zaměstnavatele

- Potvrzení o zdravotním stavu

- Absolvovat psychologické testy

- Účastnit se přípravy žadatelů

Po absolvování těchto podmínek a ještě dalších podmínek nastane to na co jste takovou dobu čekali, převzetí dítěte. Tak nadále otvírejte svá srdíčka dětem, které nemohou za to kde a komu se narodili.

Čarodějky

Co nebo kdo je to vlastně čarodějnice? Žena či spíše stará bába s kotlem a různými lektvary? Žena létající na koštěti? Proč zrovna žena?

Čarodějnictví má různé významy, jak pro odlišné kultury, národy a doby, ale vše spojuje používání nadpřirozených možností či sil. Je hodně obvlivnováno bábami kořenářkami mastičkáři a jinými.

S čarodějnictvím jsou spjaty: kouzlení, schopnosti létat, smlouva s temnými silami, často spojená s bizarním sexuálním chováním atd... Při pohledu do historie se nám zajisté vybaví hony na čarodějnice. Nejvíce se v tomto boji projevovala církev.Nejčastější tresty bylo upálení nebo ukamenování. ¨Probíhá tzv pálení čarodějnic ještě dnes. Koná se o Filipojakubské noci, která je ze dnes 30.dubna na 1.května, tato noc je údajně kouzelná.Nejstarší profese první čarodějnice na světě prý byla Aradia, dcera Diany a boha slunce Lucifera.Kromě dobrých duchů vládli našim předkům i duchové s horší povahou.Řekové měli hroznou kouzelnici Hekaté, vládkyni podsvětí, nebo Kirké, čarodějnici, která z přátel Odyssea vykouzlila prasata.

Rozeznáváme tři druhy čarodějek:
BÍLÁ:To byly ženy, které uměly probudit lásku, odvrátit uřknutí a poradit,.Používaly kořínky, bylinky a modlitby.
ČERNÁ:Uměly uřknout a uhranout a předpovídat budoucnost pomocí kouzel, zaříkávání a odporných lektvarů.Prý na sebe uměly brát zvířecí podobu, v noci vycházely ven a vraždily děti i dospělé.
SATANISTICKÁ:Tyhle byly přímo ve spojení s démony, létaly na sabat a tam prováděly různé zvrácené rituály, tře a milování s ďáblem.

Čarodějnice pomocí svých rituálů pracují s neviditelným světem, aby pozitivně ovlivnili sami sebe a svět kolem nás. Pro někoho znamenají čarodějnice tzv.: návrat k přírodě.

Jak na čarodějnice se různí názory, tak i na jejich existenci. Představu o čarodějnicích nám zkreslují filmy i knihy. Setkáváme se s různými lexikony kouzel apod..

Čarodějná místa

Co můžeme považovat za čarodějná místa? Tyto místa se různí názory každého z nás.

Jeskyně:

Čarodějnice je považovaly za vchod do podsvětí a místa,kde se nalézají démoni. Proto se tu často konaly různé rituály!

Staré hrady a zříceniny:

Jsou symbolem sil, přetrvávajících z minulých věků. Často se na těchto místech také objevují různí duchové, jako třeba Bílá paní nebo duch Perty z Rožmberka!

Hřbitovy:

Na hřbitovech se odehrálo už spoustu tajemných záhad, které ještě nikdy nikdo nevysvětlil. Osudy pochovaných se tu hromadí do různých sil a duchy se to tu jen hemží.

Kameny:

Kameny postavené na špičce, které stojí osaměle na volném prostranství. Nikdo neví, kde se tam objevily a většinou kolem nich senzibilové měří veliké množství energie!

Kláštery a poutní místa :
Podobně jako u hradů, i tady dýchá tajemství minulosti a objevují se zde duchové.

Další místa:

Dále můžeme za čarodějná místa považovat např.: domy a místa s temnou minulostí.

Olga Havlová

Olga Havlová se narodila 11. července 1933 a zemřela 27. ledna 1996, byla první manželkou Českého prezidenta Václava Havla. Olga byla rozená Šplíchalová. Narodila se v Praze na Žižkově ve velké rodině. Vyučila se v Batově továrně, kde poté pak i pracovala. S Václavem pracovali v Divadle na Zábradlí. Poznali se v letech 1953. Svatba se konala v roce 1964.

V roce 1974 se stala spoluzakladatelkou Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných VONS. Tohoto roku také začala vést samizdatovou edici Expedice. Začátkem roku 1990 založila Výbor dobré vůle, jednalo se o pokračování VONSu. Od 23. září 1992 nese nadace název VÝBOR DOBRÉ VŮLE- NADACE OLGY HAVLOVÉ.

V roce 1991 byl v Norsku Olze udělen titul Žena roku ( jako první ženě bez norského občanství).V roce 1993 o ní byl natočen dokument v rámci prestižního cyklu GEN- Galerie elity národa Olga Havlová pohledem Olgy Sommerové. Jakoby ve stínu svého muže zastává Olga Havlová funkci, která je - jak ostatně i prezident v tomto díle GENu přiznává - neméně důležitá jako vystupovat v roli hlavy státu. Pohled na zakladatelku a nyní i předsedkyni Výboru dobré vůle připravila režisérka Olga Sommerová, v jejíž tvorbě zaujímá téma žen podstatné místo. V Nizozemsku v roce 1995 dostala dětskou cenu Baronka ze Země všech časů. Tohoto roku se stal Ženou roku v České republice a byla oceněna medaili Přemysla Pittera. Od roku 1995 uděluje její nadace Cenu Olgy Havlové lidem se zdravotním postižením, kteří i přes něj pomáhají dalším lidem.

Pobyty v nemocnici střídala Olga Havlová s prací ve výboru, mnozí kolem ní si neuvědomovali , jak je její situace vážná. Naposledy se objevila na veřejnosti na podzim 1995. Boj s rakovinou nakonec prohrála. Zemřela doma 27. ledna 1996.

Olga Havlová byla svérázná, skutečná osobnost, která si vedle svého charismatického manžela dokázala vydobýt své místo na slunci. V roce 1997 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigue Masaryka in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

V roce 2006 byl natočen k desátému výročí úmrtí dokument Paní Olga z cyklu Příběhy slavných. Život Olgy je také sepsán v knize. V Ostravě bylo založeno Gymnázium Olgy Havlové.


Původní prohlášení Výboru dobré vůle:

• Působit na morální vědomí společnosti, upozorňovat na nedostatky v sociální politice státu a na nedostatky v práci sociálních, zdravotnických, školských a jiných institucí.

• Napomáhat organizačně i finančně podle svých možností v konkrétních případech, kterých se nemůže ujmout žádná jiná organizace nebo zařízení.

• Podporovat a brát v ochranu nově vznikající humanitární projekty.

Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením.

Princezna Diana

Chtěla se dožít vysokého věku, ale přesto zemřela mladá..

Jedna z nejznámějších osobností 20. století a první manželka následníka britského trůnu prince Charlese, žena jejíž život končí tragicky po automobilové nehodě v Paříži v roce 1997, přichází na svět 1. července roku 1961 v Sandringhamu v Norfolku v Anglii v aristokratické rodinějako jedno ze čtyř dětí v aristokratické rodině – jejími rodiči jsou Edward John Spencer, vikomt Althorp(od roku 1975 hrabě John Spencer) a Frances Spencerová (rozená Rocheová) – v roce 1969 se manželství rozpadá a Diana zůstává v péči otce

Manželství prince Charlese a Lady Diany (ta po sňatku začíná používat titul Její královská výsost Princezna z Walesu) není šťastné – manželé jsou pod neustálým dohledem bulvárních novinářů, princ Charles pak začíná od poloviny osmdesátých let znovu navazovat důvěrný vztah se svou milenkou Camillu Parker Bowlesovou – manželství začíná být v krizi, která postupně vyvrcholí až k Dianinu pokusu o sebevraždu. V roce 1992 britská Královská rodina oficiálně přiznává, že Charles a Diana žijí odděleně, v roce 1996 je pak manželství za velkého zájmu bulvárních médií rozvedeno.

Svět ale nezná princeznu Dian

u pouze z titulních stran bulvárních plátků – princezna Diana je známá jako jedna z největších osobností charitativních hnutí osmdesátých a devadesátých let 20. století – jen namátkou: jen to právě princezna Diana, kdo se nechá v době panické hrůzy z AIDS vyfotografovat v roce 1987 s dítětem nemocným AIDS na klíně, významné je angažování se princezny Diany v boji proti nášlapným minám, velký prostor v Dianině životě má charita (blízký vztah ji pojí např. s Matkou Terezou ).

Ani po rozvodu s princem Charlesem neutichá zájem bulváru o osobu princezny Diany – tento zájem je nakonec Dianě osudný - 30. srpna umírá i se svým přítelem, arabským podnikatelem Dodim Al-Fayedem při autonehodě v Paříži – příčinou nehody je nepřiměřená rychlost, když se řidič snaží v tunelu ujet paparaziům. Vyšetřování nehody je definitivně uzavřeno v roce 2002, nicméně stále se vyskytuje mnoho nejasností,které vedou ke stále novým a novým konspiračním teoriím ohledně Dianiny smrti.

Dianina smrt (Diana není mrtvá ihned po nehodě, umírá až v nemocnici) a její pohřeb se pak stávají celosvětovou demonstrací lidství – smutečního obřadu ve Westminsterském opatství přihlíží po celém světě na 2,5 miliardy lidí. Lady Diana je pohřbena v Althorp Park, v Northamptonshire, na malém ostrůvku uprostřed jezera známém jako The Oval.


Princezna byla údajně před smrtí těhotná, sdělila to krátce před smrtí, otci svého přítele. Dnes můžeme jen všichni spekulovat co by se dělo kdyby nebylo té nehody.


Život princezny je také sepsán v knize s názvem Diana.

Marie Curie- Sklodowská

Marie Curie - Sklodowská, jedna z nejslavnějších žen lidské historie, představuje symbol pracovitosti, vědecké poctivosti, obětavosti a ušlechtilosti. Marie Curiová-Sklodowská byla francouzská fyzička a chemička polského původu. Narodila se 7. 11. 1867 ve Varšavě. Byla z rodiny gymnaziálního profesora fyziky a matematiky. Marie byla nejmladší z pěti sourozenců. Její matka zemřela na tuberkulózu v Mariiných deseti letech. V této době byl velký útlak Poláku, což pociťovala i Marie. Ženy také nemohly studovat na domácích univerzitách, a tak se Marie po krátkém působení jako domácí učitelka vydala do Paříže na věhlasnou Sorbonnu. Fyzika ji svedla dohromady s budoucím manželem Pierem Curriem, který učil na Škole průmyslové fyziky a chemie. Pier již v dvacetijednaletech měl za sebou hodně objevů.V roce 1880 se svým bratrem mineralogem objevil piezoelektrický jev, při němž mechanický tlak vyvolává elektrické napětí na povrchu krystalů. Dobře jej známe z piezoelektrických zapalovačů. Pierre Curie studoval také magnetizmus a určil teplotu, při níž se magnetické vlastnosti ztrácejí.


Krátce poté, co se Marie a Pierre v roce 1895 vzali, oznámil Becquerel svůj objev neviditelných paprsků vyzařovaných sloučeninami uranu. Pro Marii Curiovou to byla životní výzva a její manžel se spolu s ní též plně věnoval výzkumu radioaktivity. Marie Curiová měřila intenzitu radioaktivního záření podle jeho ionizačních účinků elektrometrem. Dospěla k závěru, že v uranových rudách musejí existovat další neznámé silně radioaktivní chemické prvky. Historie objevů těchto prvků, tedy polonia v roce 1898 a radia v roce 1902, se stala již legendou. Oba vědci pracovali do úmoru po dlouhé čtyři roky v nevyhovujícím prostředí rozlehlé kůlny na Lohmondově ulici a zpracovali přes deset tun smolince z jáchymovských dolů v Čechách, než se jim podařilo izolovat první gram radia. Radium a další radioizotopy našly rozsáhlé uplatnění v lékařství i technice, ale práce s nimi se ukázala i velmi nebezpečnou.
Dne 19. dubna 1906 postihla Marii životní tragedie; při pouliční nehodě zahynul její manžel Pierre. Křehká žena však v sobě našla energii pokračovat ve vědecké práci, vychovat dvě dcery, bojovat s nemocemi ledvin a šedým zákalem s hrozbou oslepnutí, ale také s lidskou závistí a pomluvami. Byla sice jmenována profesorkou pařížské Sorbonny, ale je příznačné, že se nikdy nestala členkou Akademie.


Za první světové války se dala plně do služeb své druhé vlasti, jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zachraňovala životy raněných. Je s podivem, že její organizmus vystavený tolika rizikům jí umožnil dožít se 67 let, kdy zemřela ve švýcarském sanatoriu na zhoubnou anémii. Nedožila se už toho, kdy její neméně nadaná dcera Irena a zeť Fréderic Joliot-Curie převzali v roce 1935 Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Na počest této vele slavné ženy, která předčila mnohé muže, nese chemický prvek o atomovém čísle 96 jméno curium.

Stala se nositelkou dvou Nobelových cen, za fyziku v roce 1903 a za chemii roku 1911, řádným nebo čestným členem 103 akademií a vědeckých společností, laureátem 16 medailí a 10 cen. Největší světoví vědci, umělci a státníci si pokládali za čest, když se s ní mohli pozdravit. A když se v roce 1921 zaoceánský parník Olympik s paní Curieovou na palubě blížil k newyorskému přístavišti, čekaly tu na ni dlouhé hodiny zástupy novinářů, fotografů, kameramanů a zvědavců jako na dobroditelku světa. Ctitelé ji zahrnovali květinami, americké univerzity čestnými doktoráty. New York ji udělil čestné občanství a prezident Harding ji v Bílém domě předal gram radia, tedy prvku mnohonásobně dražšího než je zlato. V červnu 1925 přijela paní Curieová i do Československa, kde navštívila Prahu, Jáchymov a Karlovy Vary.Svoji slávu však nevnímala. Nepochybně zůstane největší vědkyní první poloviny 20.století.

„ Někdy sem celý den jen míchala horkou hmotu železnou tyčí, velkou skoro jako já. Večer sem padala únavou. Byla to náročná práce, přenášet nádoby, přelévat tekutinu a celé hodiny míchat hmotu v litinovém kotlíku,“ vzpomínala Marie.

Marie je také hrdinkou knížky Kniha o Blanche a Marii. Napsal ji Per Olov Enquist.

Alžběta Bavorská aneb Sissi

Alžběta Bavorská rakousko-uherská císařovna přezdívaná Sissi se narodila dne 24.12. 1837 v Mnichově. Byla dcerou Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilemíny Bavorské. Vyrůstala mimo bavorský dvůr, stala se z ní svobodomyslná dívka. Byla jejich čtvrtým dítětem. Bezstarostné dětství strávila v rodném Mnichově a především na milovaném venkovském sídle Possenhofen, kde se ovšem spíše než dvorské etiketě a francouzštině naučila perfektně jezdit na koni nebo plavat. Alžběta toužila po svobodě a volnosti.

V šestnácti letech se provdala za císaře Františka Josefa, který byl zároven i jejím bratrancem,neboť císařova matka - arcivévodkyně Žofie, byla sestrou vévodkyně Ludoviky. Ovšem v úvahu přicházela i její sestra Nenne aneb Helenu, byla přesným opakem Alžběty. Ovšem císař si vybral Alžbětu, v jejich patnácti letech se konali zásnuby, Sissi ze snatkem souhlasila, ponevadž si neuvědomovala složitost postavení manželky Františka Josefa. Ihned po zasnoubení ovšem tehdy velmi mladá Alžběta pocítila tlak dvora. Začalo jí období studia jazyků, historie a především dvorské etikety. Manželství France a Sissi bylo štastné jen pár let. K rozpadu přispěla významě matka cisaře Žofie. Dokonce se starala do výchovy jejich dětí a nakonec sama výchovu přebrala s odůvodněním, že Sissi je ještě dítě a že nemůže vychovávat děti dítě. Měli čtyři potomky Žofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valerii. Sissi chovala mateřskou lásku jen k Marii Valerii. Zanedlouho velmi vážně onemocněla a odjela na lékařský pobyt.

Alžběta byla po celý život posedlá svým vzhledem, za svoji největší pýchu považovala své neuvěřitelně dlouhé a husté hnědé vlasy, které později dosahovaly až na zem. Každý den jí její osobní kadeřnice Franciska Feifaliková musela předkládat vyčesané vlasy na stříbrném podnose. Dbala velmi na svou váhu, nikdy se nepřehoupla přes 55 kg. Údajně trpěla příznaky mentální anorexie.

Přestože v době kdy se stala císařovnou byla okolím obdivována a považována za nejkrásnější panovnici své doby, tak v pokročilém věku z ní byla podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv. Byla podivínkou hlavně po smrti syna Rudolfa. Sklon svého života strávila v Řecku na ostrově Korfu. Její život ukončil atentátník anarchista Luigi Lucheni v roce 1898, probodl ji pilníkem při cestě do ženevského přístavu. Je pohřbena v kapucínské kapli ve Vídni.

Život císařovny je sepsán v mnoha knihách a také zfilmován.

Piercing a jeho rizika

Dát si nebo nedát piercing? Nad touhle otázkou třeba zrovna přemýšlíte. Piercing je vlastně rituální ozdoba. Dnes už je to spíše modní otázka.

Člověk by měl zvážit vše pro a proti, než se k takovému rozhodnutí uchýlí. Argumenty pro jsou určitě estetické významy a argumenty proti jsou infekce, zadrhávání o oblečení aj...!

Prvním rizikem je dostání infekce již při prvotním zavádění piercingu, proto pokud opravdu chcete piercing, tak doporučuji jen salony a jiná zařízení specializovaná na tyto úkony.Rozhodně si to nenechejte dělat u svých známých, kteří mohou být pouzí amatéři, v salonech je to sice trochu dražší, ale budete mít aspoň jistotu snížení rizika infekce. Po zavedení piercingu je nutno dbát na zvýšenou osobní hygienu a pokyny od odborníka. Zvětšuje se riziko i nákazy žloutenky typu B a C. Starostlivost se liší podle toho kterou část těla jste si dali propíchnout. Náušnice se dnes už zavádějí do obočí, nosu, brady, uší, bradavek, pupíku a genitálií. Každé místo nese svá rizika. Rozdílné jsou i doby hojení. Důležité je i dobré naplánování na zavedení takové ozdoby. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že není dobré si udělat piercing pupku během horkého léta. Po propíchnutí pupíku se nesmíš 2- 3 týdny koupat na koupalištích a v rybnících. Nejspíše se nechceš koukat na dění ve vodě ze břehu, tak si radši vše dobře naplánuj.

Počítej i s tím, že pokud si pierc necháš udělat, může se zadrhávat o oblečení, což není zrovna příjemné. Hlavně řetízkové a různě tvarované piercingy jsou absolutně nepraktické. Není nic horšího než jsi třeba pupík natrhnout.

Ted k těm důvodům, pro které si svá těla nechává většina lidi propíchávat na různých místech. Ano třeba před blížícím létem se hodně z Vás rozhoduje o nějaké tělesné ozdůbce. Některé druhy piercingů jsou i sexy, mohu podotknout, že náušnice v pupku vypadá v létě opravdu dobře. Ale stojí to za ty všechny rizika? To rozhodnutí záleží jen na Vás.

Jak jste se už určitě dozvěděli mám pierc v pupíku. Pokud se pro pierc rozhodnete tak zaručuji, že za delší dobu nebudete ani vědět, že ho máte. Stane se nepatrnou součástí Vašeho života, bez něj si budete připadat tak nějak divně :=)...Ted už bych si asi pierc nenechala udělat, poněvadž mám na to už trošku jiné názory, ale už je takovou malou součástí mého života. A Vy dělejte jak myslíte:P

Láska versus chemie

Co je vlastně láska? Milování? Na to nám odpoví jedině chemie. Ano, láska je jen chemie. V posteli vládnou jen hormony a chemie. Hormony a chemie svede dohromady milence, ale neudrží je po hromadě.

Na pocity, které máme v blízkosti milované osoby mají vliv tzv. přírodní opiáty. Největší zásluhu na pocitech štěstí s milovanou osobou má phenylethylamin C8H11N a dopamin, který zlepšuje náladu. Při prvním poblouznění, které je součástí každého mileneckého vztahu, je produkce těchto látek velmi velká. V tuto dobu s díváme jakoby přes růžové brýle. Tento koktejl lásky je tak silný, že na něm můžeme mít i závislost. To netrvá, ale věčně, jen chvíli. Časem se produkce těchto látek snižuje a nahrazují se hormonem endorfinem, toto může vést i k rozchodu. Pokud neustojíte konflikty.

Větší vazby vznikají až v době snížení tvorby chemikálií. Euforie se nahradí pocity bezpečí, zázemí a jiných. Toto se ovšem stává až po 16- 24 měsících vztahu. Poté vše záleží jen na nás, jestli jsme na opravdový vztah připraveni.

Srdce nemá se zamilováním nebo láskou nic společného. Mimochodem láska a zamilování jsou dvě rozdílné mocnosti. Zamilování je jen otázkou krátké doby a poblouznění.

Pamatuj: Hormony nás k sobě přitáhnou, ale pohromadě nás neudrží.

Pro mnohé lidi je to asi smutné zjištění, že láska není, je to jen chemie. Romantické dušičky, ale nepřesvědčí žádní vědci a jejich výzkumy. Tak se milujte a množte se.

P.S.
Podle nejnovějších výzkumů vědci zjistili, že zamilovanost může vydržet i celý život.

Citáty o smutku

Nikdo není smutný sám pro sebe.

Nesnaž se utopit smutek v rumu, umí plavat

Smutek je ve skutečnosti založen na tom, že čestně a bez podvodů odráží čistě lidským způsobem, jaké je být dítětem.

Nic není tak nesnadné jako najít vhodná slova pro velkou bolest.

Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.

O radost se člověk dělí, zatímco smutek nosí sám.

Veselí lidé se dopouštějí více bláznovství než smutní, smutní zato větších.

Z mnohého vědění mnoho smutku.

Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.

Moudřejší ustoupí. Smutná pravda, na níž je založena světovláda hlouposti.

Smutným hodiny se dlouhé zdají.

Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život

V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit.

Ze všech vášní duše škodí tělu nejvíce smutek.

Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom, než zničit předsudky.

>Smutní nenávidí veselé, veselí smutné.

Různé citáty

Cokoli dá ti osud, to snášej, a zvítězíš nad ním. (QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST)

Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád.

Vášeň je nespravedlivá, a proto sobecká průvodkyně, jíž se člověk nemá svěřovat, byť se mu zdá seberozumnější.

LÁSKA A VITRIOL JSOU DVĚ MOCNOSTI, JEDNA ROZEŽÍRÁ SRDCE A DRUHÁ VNITŘNOSTI.

Přátelství je láska bez křídel

Nevíš, kdo je tvým přítelem, dokud se s tebou neprolomí led.

Přátelé jsou lidé, kterým nevadí, zavoláte-li je třeba ve čtyři hodiny ráno

Ve svém osobním dramatu hraje každý hlavní roli. Nad oponou je napsáno: „Já sobě.“

Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby neviděl, jak moc tě to bolí.

Vyslovení omluvy není pokořující, je to známka vyzrálosti a upřímnosti.

Mysli si, že jsi jaký jsi... ale buď takovým, jakým opravdu chceš být...

Člověk se může rozloučit se vším, jenom ne s nadějí

Kdo se nedopustí žádné hlouposti, není tak moudrý, jak se domnívá.

Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí.

Tělesnou vadou duše netrpí, ale krásou duše zkrásní i tělo.

Každý člověk je klaun, ale jen málokteří mají odvahu to ukázat

Jistěže ve světě zvítězí pravda, ale až dokáže to, co dovede lež.

Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.

Pravda má jednu velkou výhodu: člověk si nemusí pamatovat, co řekl.

Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší. Budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.

Citáty o lásce

Není pět nebo šest divů světa,ale jen jeden: LÁSKA

Sex bez lásky je jako kniha bez textu...

Nabídnout člověku přátelství, když chce lásku, je jako darovat chleba žebrákovi, který umírá žízní

Není vítězem, kdo bojoval a zvítězil. Ale ten, kdo miloval, zrazen byl a odpustil.

Milování je jediná dřina, která stojí za to...

Až se mě jednou zeptáš, co je pro mě důležitější, jestli ty nebo můj život a já odpovím, že můj život, nezlob se, protože ty nevíš, že můj život jsi ty.

Láska může zemřít na pravdu, přátelství, na lež.

Pro mně jsi vzduch. A bez vzduchu se nedá žít!

Neopouštěj toho, koho miluješ pro toho, kdo se ti líbí, neboť ten, kdo se ti líbí tě opustí pro toho, koho miluje.

Jen tři slova v srdci měj : miluj,trp a odpouštěj!

Hormony nás k sobě přitáhnou, ale pohromadě nás neudrží.
Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň. Malý uhasí, velký rozdýchává.

Láska je jako hnutí, co nutí dva blázny do blbnutí ...

Kouzlo první lásky je v tom, že nevěříme,
že jednou skončí.

Naslouchej svému srdci,protože vyšlo z duše světa a jednou se do ní zase vrátí.

Tam, kde je tvůj poklad, bude i tvé srdce.


Veliká láska se rodí z poznání osoby nebo věci, kterou milujeme.
Neznáš-li ji, nemůžeš ji milovat, leda chudě.

Láska, to není jen pohled věnovaný jeden druhému, znamená to dívat se společným směrem.

Láska je mocnější než jakákoli síla a moudřejší než filozofie.

Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.

Láska je prsten a prsten nemá konce.

Láska je jako sněhová vločka. Když si myslíš, že ji pevně držíš, roztaje...

Nemiluje ten,kdo nemiluje navždy

Láska bolí jen toho,kdo opravdu miluje.

Lásku si nejde vynutit ani vyloudit lichotkami,přichází sama,nehledaná nečekaná,nežádána nehledaná

Ženám láska oči otevírá mužům zavírá.

Láska může být šílená, ale zešílet z ní může člověk jen žárlivostí.

Dva na všechno – na lásku, na život, na boj i bolest a na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život i na smrt – dva.

Ne, že bych tě nenáviděla za to, že mě nemiluješ, ale já nenávidím sebe, za to, že tě stále miluji!!

Láska je jako popel, i když dohoří, může ještě chvíli hřát ve vzpomínkách..

Člověk, který miluje, je ochoten dlouho ustupovat, až se ocitne na samé hranici. Na hranici zranitelnosti a své hrdosti

Milovat, to není volba pro jeden okamžik, ale navždy...